QR 7.2 Srstnatá zvěř

Zajíc polní: typický obyvatel našich polí a vinohradů. Váží průměrně 3,5–5 kg. Má typicky dlouhé uši (slechy) s černými špičkami a silné zadní nohy (běhy), které jsou delší než přední. Je to mistr úniku – běžně běhá rychlostí 40 km/h, v nebezpečí však dokáže kličkovat a vyvinout rychlost až 74 km/h. Díky epidemii myxomatózy v loňském roce se stavy zajíců v naší lokalitě výrazně snížily. Nakažlivé choroby, nepříznivé klimatické podmínky jsou hlavní příčinou vymizení dříve hojného králíka divokého. Zajímavost: Má neuvěřitelné zorné pole. Díky vypouklým očím vidí téměř 360 stupňů kolem sebe.

Srnec obecný: nejrozšířenější zástupce spárkaté zvěře u nás. Naše nejmenší spárkatá zvěř, váží 15–30 kg. V létě má rezavě červenou srst, v zimě šedohnědou. Samci (srnci) mají parůžky dlouhé až 25 cm. Abychom zamezili škodám na mladé révě a stromcích v místních vinohradech (okus), využíváme přirozený pach loveckých psů, který srnčí zvěř od výsadeb ohleduplně odpuzuje. Proto pravidelně navštěvujeme vinice s loveckými psy. Zajímavost: Srnčata v prvních týdnech života nemají žádný pach. Je to jejich přirozená ochrana, díky které je dravci v trávě nenajdou. Proto, když najdete mládě v trávě, nikdy na něj nesahejte.

Prase divoké: Mohutné zvíře s nápadně velkou hlavou a relativně krátkými končetinami. Jeho srst tvoří husté štětiny. U nás dosahuje váhy 50–100 kg (starší kňouři i více). Má vynikající čich a sluch, ale slabší zrak. V naší otevřené krajině se vyskytuje pouze minimálně, neboť zde postrádá dostatek přirozeného krytu, klidu a vhodné potravy. Zajímavost: Jsou to velmi inteligentní a sociální zvířata. Žijí v rodinných tlupách, které vede nejzkušenější samice – stará bachyně.

Šelmy a další druhy: honitbě žije také jezevec lesní, liška obecná či kuna skalní. V blízkosti vodních ploch se setkáte s nutrií říční, která je v současnosti značně přemnoženým druhem.